Čím jsou nebezpečné antikultovní organizace?
O problému se ví, ale neřeší se.
Jednoduchá odpověď - manipulací. A všichni o tom vědí. Lehce dohledáte akademické práce, české i zahraniční studie, které shodně upozorňují na to, jak antikultovní hnutí zneužívá média a jejich tendece po senzaci a skandálu.
Přejděme k faktům. Existuje jistá mezinárodní antikultovní organizace FECRIS s mnoha pobočkami, které se nacházejí především v evropských zemích a zabývají se podněcováním nenávisti obyvatelstva vůči náboženským menšinám.
Člověk má tendenci si myslet, že jeho se manipulace nijak netýká, že ho náboženství nezajímá nebo že je tolerantní ke všem věřícím. Nedělejte však ukvapené závěry. Kdo z nás neslyšel o Svědcích Jehovových, Hare Krišně nebo Scientologické církvi? Jaký máte pocit, když o nich slyšíte? Kolik toho o nich víte? Strach, nedůvěra, nechuť a další negativní pocity. Pravděpodobně toho není moc, ale informace, které máte, jsou jednoznačně negativní. A to platí pro většinu obyvatel planety. Jak se stane, že máme málo informací, ale přijímáme specifický postoj, že se jedná o nebezpečné sekty? Odpověď je jednoduchá: naším vědomím manipulují, tj. jsou nám předkládány nepravdivé zprávy z různých zdrojů, abychom tyto informace považovali za „náš“ názor.
Vraťme se k FECRIS (Evropská federace center pro výzkum a informace o sektách), jejímž hlavním zdrojem financování je francouzská vláda. Každoročně se koná setkání zástupců této organizace, ale o projednávaných otázkách nejsou ve veřejném prostoru žádné informace. Stanovy neziskové organizace FECRIS uváděly, že dodržuje neutralitu v náboženských otázkách. Počínání členů této federace však svědčí o opaku: jejich cílem je zjevně boj s těmi náboženstvími a přesvědčeními, která jsou v menšině. Když čtete publikace FECRIS, je jasné, že jeho členové vyjadřují své názory na legitimitu určitého přesvědčení, to znamená, že právě oni rozhodují o tom, zda je náboženské hnutí kultem, sektou nebo ne.
Taková organizace nemohla vzniknout z ničeho nic, její kořeny sahají do 70. a 80. let 20. století v USA pod názvem CAN (The Cult Awareness Network). Takzvaní „výstupní konzultanti“ této antikultovní organizace se zabývali deprogramováním. Proces deprogramování zahrnoval únos osoby, její zadržení s cílem přinutit ji, aby se vzdala svého náboženského přesvědčení prostřednictvím psychického a fyzického násilí. Služby těchto poradců platili příbuzní unesené osoby, kteří byli hluboce přesvědčeni, že tímto způsobem zachraňují svého blízkého před zničujícím kultem. Aby se zvýšil počet klientů a vydělalo se více peněz, bylo nutné vytvořit obraz nepřítele, aby veřejnost nejen tolerovala používání těchto metod, ale byla ještě za svou „záchranu“ vděčná. Tato metoda se používala po řadu let, během nichž došlo k mnoha soudním sporům, v nichž byli členové CAN shledáni vinnými a bylo jim uloženo zaplatit obětem deprogramování určité finanční částky jako náhradu morální a fyzické újmy. Navzdory tomu nebyla tato organizace nikdy zrušena a teprve v roce 1996 oznámila CAN svůj zánik kvůli bankrotu spojenému s obrovskými platbami za občanskoprávní spory. Je třeba poznamenat, že šlo o taktický tah, aby CAN, která si svými brutálními metodami pošpinila pověst, zanikla, ale zároveň se její představitelé stali členy nové organizace, kde mohli pokračovat ve své práci hledání neexistujícího nepřítele a rozdělování společnosti na vlastní a cizí. Navzdory změně „znaku“ pokračují antikultisté ve své aktivní činnosti nyní pod rouškou FECRIS. Antikultovní organizace FECRIS je zaregistrována ve Francii a má zastoupení v mnoha zemích. To znamená, že „vymývání mozků“ pokračuje, takže naše objektivní vnímání informací zůstává ohroženo.
Odpovědi na mnohé otázky najdete ve videu bezpečnostního experta Egona Cholakiana „Nevyhlášená válka. Kdo vede náš svět do záhuby?“. Egon Cholakian ve svém podrobném pátrání nastoluje otázku skutečných motivů antikultovních organizací, které pod záminkou boje proti sektám vedou diskreditační a diskriminační kampaň a vytvářejí iluzi nebezpečí tam, kde žádné není. Pomocí zastrašování a manipulace vyvolávají antikultisté nepřátelství veřejnosti vůči nežádoucím skupinám a podkopávají základy tolerance a otevřeného dialogu. V důsledku toho se společnost stává rozdělenější a náchylnější ke konfliktům.
Nastal čas, aby se celé světové společenství zabývalo činností antikultovních organizací a odhalilo tyto tajné diktátory! Je třeba bránit svobodu slova a vyznání, právo na vlastní názor a právo na demokracii.
Odkazy:
religionista Dušan Lužný: https://digilib.phil.muni.cz/sites/default/files/pdf/124740.pdf sociologický ústav Akademi věd ČR: https://www.soc.cas.cz/sites/default/files/publikace/2004-5.pdf